.png)
/// malé auto
Trabant má elegatní vzhled, je pohodlný a úsporný. '
To co hledáte! Malý vůz pro velké nároky.
Katalog tuzexu pro Trabant 601 Combi z roku 1968
proč právě trabant?
Bylo by krásné vydat se na dalekou cestu se stejným autem jako naši předchůdci, čeští motonomádi 30 let, a projet z jejich knížek známou trasu. Jenže. Jenže... už samotné nasazení zrenovaného veteránu popírá základní podstatu těchto výprav - dokázat, že k velké cestě není potřeba drahé auto.
To byl problém, který nás sužoval na konci roku 2006. Bylo tedy potřeba najít jiný stroj. Nápad na sebe nenechal dlouho čekat, řešení leželo celou dobu před námi. Stačilo se podívat na parametry tehdejších malých vozítek – povětšinou je poháněly malinké dvoudobé motory.
Jediné auto, které se v běžném provozu dochovalo do dnešních dní, pohání stejný agregát, vůz, jenž navíc konstrukčně spadá do válečných a poválečných let. Trabant, proklínaná i obdivovaná legenda východu. Automobil, kterého se většina jeho majitelů ráda zbavila, ale žádný z nich mu nikdy neupřel houževnatost, které se může málokteré auto v historii rovnat.
nerezavějící legenda
Vůz, jenž jistým krokem nerezavějící legendy zaparkoval mezi matadory malých kultovních aut – německého brouka, britského mini, francouzského Citroenu 2CV a italského Fiatu 500.
Stejně jako oni má v sobě něco víc než jen vzpomínky na první auto. Žádný z nich toho ale nepřipomíná tolik. Zázrak z NDR úplně nepoliticky odkazuje na doby, kdy byl narozdíl od svých motorových soukmenovců ze západu obtížně dosažitelným snem. Trabant se nesnaží nikomu nic říci, ale ať už jste žili na východní, či západní straně železné opony, nenápadně a nenásilně vám připomene dobu, kdy ještě stála berlínské zeď. Mluvit o něm jako o legendě tedy rozhodně není nadnesené. A vyrazit s ním na cestu nesvázanou hranicemi je rozhodně více než symbolické.
Současní majitelé trabantů na ně však rozhodně nekoukají jako na symboly vedoucí svět k lepším zítřkům. Takový pocit, pokud se o něm vůbec dá mluvit, leží hluboko pod jejich nadšením pro unikátní auto.
Pro auto, které ve všem splňuje naše požadavky. Je dodnes levné, s malými změnami se vyrábí od roku 1957, respektive 1964, a jeho koncepce je ještě starší.
Při naší první cestě trabant dokázal, že je vozítkem, které vydrží minimálně totéž, co elektronikou nacpaná SUV současnosti, pro něž je dobrodružstvím cesta do Krkonoš.
Trabant je dnes považován za zpátečnický automobil, který nebyl nikdy moderní. Není to pravda, stejně jako není pravda, že by se jej nepokoušeli v továrně modernizovat. Strana a vláda však neměly zájem. Vůz byl ve své době v segmentu malých vozů plně konkurenceschopný i na západ od železné opony. Čekat však totéž v roce 1990, kdy sjel z výrobní linky poslední, by byla bláhovost.
Pro nás je ale nejzajímavější, že se svou konstrukcí velice blíží k předválečným automobilům českých cestovatelů. V roce 2007 jsme si jej vybrali, protože se ukázalo, že je technicky takřka bratrem Aera Minor Františka Alexandra Elstnera, jež s ním v rekordním čase roku 1947 projel Saharu.
dva muži a tatra
Ne, nejsou to Hanzelka se Zikmundem i ti totiž jeli ve stopách prvních - Františka Vladimíra Foita a Jiřího Bauma, kteří v roce 1933, projeli Afrikou odshora až dolů. Na Trabant by nejspíše pohlíželi jako na výkřik moderní techniky. Ovšem i jejich Tatra 12 měla podobný základ – dvouválcový vzduchem chlazený motor o obsahu 1056 m3 a výkonu 13 koní – jen byla kapku prostornější. My zase máme k dispozici dvojnásobný výkon. Dnes směšných, v roce 1931 velice dobrých, šestadvacet koní.